1. Martin Kamarád

23.09.2022

Narodil jsem se 5. září 1975 V Havlíčkově Brodě a od narození žiji v Přibyslavi. Po studiu Střední lesnické školy v Trutnově, kde jsem potkal mnoho budoucích přátel a inspirujících osobností, jsem pracoval krátce u Lesů České republiky a následně dlouhých 14 let u Lesního družstva obcí v Přibyslavi. Čtyři roky jsem byl místostarostou města Přibyslav, následně osm let starostou. Jsem ženatý a se ženou máme tři syny a jednu dceru. Mými koníčky jsou vysokohorská turistika, sport a hudba.

O politiku a veřejnou správu se zajímám od mládí. Od roku 1998 jsem pracoval ve Stavební a ekologické komisi, kontrolním výboru, pak i ve finančním výboru. V roce 2002 jsem se stal zastupitelem města.

V mládí jsem vedl skautský oddíl, následně se věnoval intenzivně vysokohorské turistice, hrál na kytaru, zakládal a pořádal s přáteli festival Přibyslavské nocturno, pokoušel se hrát divadlo. Nyní aktivně trénuji děti stolní tenis a sám jsem hráčem přibyslavského Béčka a snažím se, aby tento sport v Přibyslavi neupadal. Líbí se mi na něm generační propojení a jsem hrdý, že je v Přibyslavi mezi dospělými a dětmi více než 30 aktivních hráčů. Stále stejně mne to táhne do hor a do přírody, ale tuto zálibu dnes podřizuji omezeným časovým možnostem. Hrdě sleduji, jak rostou mé děti a těším se z drobných radostí jejich životů a zkouším s nimi prožívat znovu některé radostné dětské okamžiky.


Malý rozhovor o velkých věcech

Co tě na práci starosty nejvíc baví?

Práce starosty je krásná práce jako celek. Těžko bych mohl pojmenovat to nejkrásnější na ní. Snad kdybych to shrnul do jedné odpovědi, pak tu krásu činí právě ta kombinace mnoha různých činností a aktivit. V té práci se setkáte při dennodenním kontaktu s obrovským množstvím zajímavých lidí, kteří vás inspirují, řešíte spoustu zajímavých problémů i lidských osudů, je za vámi vidět hotové dílo v podobě opravených ulic, či nových staveb, navštívíte psychiatrii, naučíte se být jako doma na policii či u soudu. Je to velká škola do života.

Jak relaxuješ, když máš (náhodou) volno?

Odpočívám, pokud možno s dětmi, a užívám si toho, že ještě nějaký relax s tatínkem snesou. Ať už je to u stolního tenisu, nebo s kytarou v ruce s tím nejstarším. Když je nejhůř, sbalím batoh a zmizím do divočiny, ať už je na nedaleké Oslavce, či v Bolívii. Sledováním seriálu Good doctor po večerech se pak snažím alespoň trochu něco udělat pro svoji angličtinu.

Máš nějaký zatím nesplněný cestovatelský sen?

Hned několik, snad mám prostor tu říct alespoň tři. Chtěl bych dojít pěšky z Přibyslavi do našeho spřáteleného města Mook en Middelaar, chtěl bych si vylézt na Alpamayo v Peru - horu kterou jsem měl možnost zhlédnout z vrcholu Chopicalqui, a mít čas alespoň 6 měsíců, abych mohl procestovat Jižní Ameriku od jihu na sever.